Televize a rozhlas
Již v době studií nastoupila Zuzana Maléřová na praxi a posléze na stipendium Literárního fondu do dramaturgické skupiny Ondřeje Šrámka v České televizi, která se věnovala českému divadlu v televizi. Mohla tak spolupracovat na cyklu pořadů Zveme Vás do divadla, vytvářet k nim texty a portréty předních osobností. V letech 1994 - 1998 vytvořila v rámci cyklu Kdo je...několik ojedinělých televizních dokumentů - rozhovorů s Josefem Somrem, Libuší Geprtovou, Martou Vančurovou, Zuzanou Bydžovskou a portrét herečky nazvaný Vlasta Chramostová chcete-li. Výtvarně se na nich výrazně podílel svými černobílými snímky fotograf Vlado Bohdan. Od roku 2009 vznikal v České televizi dlouhodobý cyklus Neobyčejné životy, při němž se setkala s řeckým režisérem Georgem Agathonikiadisem, se kterým vytvořili svým rukopisem deset ojedinělých dokumentů o Stanislavu Zindulkovi, Lubomíru Kostelkovi, Martě Kubišové, Marii Drahokoupilové, Libuši Švormové, Janě Synkové, Táni Fischerové, Nině Divíškové, Aloisi Švehlíkovi a Ivanu Trojanovi. Neobyčejné životy o Blance Bohdanové a Ladislavu Frejovi pak natočila s dalším významným režisérem Václavem Křístkem. S Českou televizí spolupracuje průběžně ať už jako tvůrce či jako účinkující v nespočtu pořadů. Jméno Zuzany Maléřové je desítky let pevně spojeno s Českým rozhlasem, oblibu i respekt posluchačů si získala od úplných počátků, kdy ji ke spolupráci vyzval v roce 1990 dramaturg Radek Mácha. Působila tehdy jako mladá tisková mluvčí činohry Národního divadla a zkušený "rozhlasák" v ní okamžitě rozpoznal silnou osobnost, která si rozumí s literárním jazykem i s lidmi. Stala se tak nejmladší průvodkyní autorských a prestižních nedělních Dobrých rán v Českém rozhlase Dvojka (tehdy Dobrá jitra v Českém rozhlase Praha) a svým jedinečným způsobem provází rozhlasové posluchače ve svátečních ránech dodnes. Z dalších rozhlasových pořadů: Nedělní siesta v ČR Regina, Splněná přání (aneb Co mám v rozhlase rád) v ČR Praha, v současnosti kromě Dobrých rán s Dvojkou je na téže stanici moderátorkou pořadu Noční Mikrofórum, ve kterém osobnosti zvou osobnosti. "Když poslouchám Zuzanu Maléřovou a její Dobrá rána, poslouchám písničku slov. Má oči malíře, jak by ne když je Maléřová, duši básníka, a srdce jí buší v rytmu člověčiny. I ta nejvážnější témata podává s lehkostí lidové písně. Inu děvče z Valašska se nezapře. Z cimbálu myšlenek plyne zlehounka melodie příběhů známých i pozapomenutých osobností. Melodie důstojně důvěrná, citlivá a empatická. To proto, že vypravěčka už při přípravě ví kam na hmatníku naslouchání sáhnout, aby tón byl pak pravdivý a čistý. Najednou zjistíte, že se všechny ty příběhy prolínají s příběhy blízkými i vám. Chvíli máte oči studánkové, chvíli usměvavé a najednou máte touhu těm, o kterých vypráví, povídat jak jste rádi, že jste s nimi na světě. S nenásilnou moudrostí vrací na žebříček hodnot alespoň na chvíli příčky, které užral červotoč času. Aniž si to uvědomíte, činí to jak v příbězích zmíněných osobností, tak i ve vlastních. V krajině kam vás pozve, pramení hladivé potoky živé vody a kopce čechrají peří oblakům fantazie..." František Novotný