Ghetto vyvolenců
Kniha s podtitulem Portréty z Národního přesně napovídá, co je jejím obsahem. 25 portrétů předních protagonistů naší první scény (Rudolf Hrušínský, Jiří Kodet, Josef Somr, Libuše Šafránková, Zuzana Bydžovská, Miroslav Krobot, Barbora Hrzánová, Miroslav Donutil, Klára Jerneková, Jana Březinová, Ladislav Mrkvička, Boris Rösner a další). "Životy na pár stánkách", nazval knihu ve své recenzi v Respektu Josef Chuchma: "Maléřová psychologizuje střídmě, staví na typických situacích v divadle. Na podstatných událostech pro život "vyvolenců", na jejich stručných výrocích k zásadním věcem života (láska, práce, svědomí ap.) Lapidárně se tu odehrávají celé osudy. ... Vůbec se dá říci, že Ghetto vyvolenců je přehlídkou křehkých vztahů, rozpadlých manželství, opatrných nadějí, soubojů s běsi. Kniha tedy na otázku, čím se za herecký talent platí nepřímo odpovídá, že nejčastěji asi citovou labilitou. Ghetto vyvolenců vyšlo tiše, bez reklamního humbuku, zato však vydá za celou řadu rozbředlých pseudomemoárů. Aby člověk zůstal pro druhé zajímavý, na to opravdu většinou postačí pár stránek." Fotografie Vlado Bohdan, grafická úprava Marie Dienstbierová, ilustrace na obálce Vladimír Herák. Knihu vydalo nakladatelství Petrklíč v roce 1993, druhé vydání 1994. "Kniha Ghetto vyvolenců je nezvyklá i překvapivá. Autorka obnažuje její aktéry až do morku kosti, ale činí s takovým taktem a s takovou literární zkušeností, že se čtenář musí ptát: "Kde se to v té holce bere?" Neprosévá, co se napsat sluší a co ne. Necedí slova skrze zuby. Odvážně odkrývá í stíny na duši, ba i vnější neduhy v postojích k životu i umění, a to takovým způsobem, aby je povýšila do role Člověka. Ghetto vyvolenců je zralé dílo hodno obdivu. Je také ukázkou vysoké knižní kultury. Reprezentační grafická úprava a oduševnělé fotografie Vlada Bohdana." Josef Maléř "Zkoumání křehké hladiny intimity, autorčina určitá nekompromisnost, odměňuje čtenáře i ji samotnou všude tam, kde vycítíme její základní postoj k lidem, o kterých píše: úctu, tolerantnost, pochopení. Možná právě proto se jí daří dostat tak hluboko k podstatě hereckého, ale i lidského údělu. Kniha není pouhým pohledem na část současného spektra činohry Národního divadla. Je to iluzí zbavený pohled na tento tvrdý divadelní svět, který si vybírá svou daň za všechno, čím obdarovává." Jana Housková